Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu 1999-2005 : zborník vybraných výsledkov projektu Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku 1999-2005.

Rok: 2008
ISBN: 9788096927159
NKP-CNB: vkol000955460
OKCZID: 110286661

Citace (dle ČSN ISO 690):
Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu 1999-2005: zborník vybraných výsledkov projektu Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku 1999-2005. Editor Marek JAKOUBEK, editor Tomáš HIRT. Bratislava: Nadáci

Anotace

Sborník Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu 1999 – 2005 shrnuje výsledky výzkumného projektu „Monitoring situácie rómských osád na Slovensku“, který probíhal v letech 1999 – 2000 pod hlavičkou slovenské Nadace InfoRoma. Dokončen byl ovšem po několikaletém přerušení až v roce 2005, kdy na základě zakázky OSF Bratislava proběhly opakované návštěvy výzkumných týmů CAAT ve zkoumaných lokalitách. Cílem „monitoringu“ bylo získat antropologicky relevantní popis situace v několika desítkách východoslovenských obcí, ve kterých se vyskytují tzv. „romské osady“. Výstupem z uvedeného projektu je soubor výzkumných zpráv a studií, jejichž cílem bylo popsat a analyzovat situaci na úrovni konkrétních obcí, v nichž se vyskytuje sociální formace lidově označovaná jako „romská osada“, ale i řada statí věnovaných obecným tématům týkajícím se situace romské populace na Slovensku. Ve sborníku Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu 1999 – 2005 jsou prezentovány jak obecné studie založené na komparaci a zobecnění dat z jednotlivých obcí/osad, tak konkrétní případové studie. V introduktivní stati Výzkum a řešení „romských“ sídel v SR z pozic sociální a kulturní antropologie: obecný úvod do problematiky editorů Marka Jakoubka a Tomáše Hirta je vymezen teoretický rámec výzkumného projektu, jakož i konceptuální zakotvení studií prezentovaných ve sborníku. Úvodní část publikace rovněž obsahuje tzv. příčné studie, jejichž smyslem je nahlédnout situaci „romských osad“ v několika vybraných tematických perspektivách, resp. analyzovat dílčí aspekty této situace. První dvě z nich jsou zaměřeny na problematiku příbuzenství. Stať Lenky Budilové a Marka Jakoubka Cigánská osada – rodina nebo obec? obsahuje analýzu typických způsobů segmentace „osadní“ populace na příbuzenském principu, rozbor pravidel regulujících uzavírání sňatků a popis vztahu příbuzenského jednání s principy sociální organizace typické pro „romské osady“. V následujícím textu s názvem Strategie manželských výměn ve vztahu k determinantům lokality autorky Lucie Plavjanikové je komparativně analyzován vztah mezi prostorovou kapacitou lokality a charakterem příbuzenských/sociálních vztahů. Pozoruhodným závěrem této studie je tvrzení, že výstavba novostaveb pro „Romy“ zvyšuje pravděpodobnost konfliktních vztahů v rámci populace, jíž je tímto způsobem „pomoženo“. Třetí příčnou studií je text Stanislava Kužela Neformální ekonomika mezi obyvateli východoslovenské vesnice a romskou “osadou”, zaměřená na vztah lokálního typu neformální ekonomiky a etnické segregace Romů a na proměny této ekonomiky s postupující transformací majetku. Problematice současného romského etno-emancipačního hnutí a úloze kodifikace etnického jazyka v rámci tohoto procesu se věnuje čtvrtá stať autora Rastislava Pivoně, Formování romského národa a romština (především na školách). Následující tři příčné studie jsou orientovány na analýzu situace „romských osad“ v historické perspektivě. Jan Vaňura se zabývá problematikou vzniku „osad“ a analýzou faktorů, které vznik a existenci těchto sociálních (a prostorových) útvarů podmiňují. Jednu z podstatných historických determinant současné situace „romských osad“ – otázku vlastnictví půdy – pojednává historička Anna Jurová v textu Historický vývoj rómskych osád na Slovensku a problematika vlastníckych vzťahov k pôde („nelegálne osady“), na který navazuje další studie téže autorky, zaměřená na popis konkrétního případu nakládání s „romskou“ populací v lokálním kontextu obce Letanovce v průběhu 20. století. Poslední příčnou studií je stať Stereotyp a integrace – případ Romů (příspěvek k poznání integračního očekávání majority), ve které se Karel A. Novák věnuje problematice konstrukce obrazu „Romů“ na straně „majoritní“ společnosti a způsobům, jak používání tohoto obrazu ovlivňuje (nejen) institucionální praxi, resp. jak formuje to, co je od lidí považovaných za „Romy“ zpravidla očekáváno. Převážnou část sborníku ovšem vyplňuje 16 případových studií zaměřených na situaci v konkrétních obcích, resp. „osadách“, přičemž jejich členění odpovídá jednotné metodologické osnově. Názvy obcí, jakož i jména informátorů jsou ve většině těchto výzkumných zpráv změněny či zakódovány, neboť primárním smyslem sborníku je představit variabilitu jednotlivých lokálních případů a poskytnout plastický obraz toho, jak dalece různorodá je situace „romských osad“ v prostředí východoslovenského venkova. Každá z případových studií je uvozena stručným shrnutím základních charakteristik sledované obce s „osadou“. Součástí sborníku je i slovníček základních pojmů používaných v jednotlivých studiích, který obsahuje i odkazy na další literaturu k tématu.

Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU

Dostupné zdroje

	NK Praha
	Můj antikvariát