Kůra, Miroslav

Autor: Kůra, Miroslav
Rok: 1924-2023
Oblast působnosti: tanečníci, choreografové

Biogr./Hist. údaje: Narozen 26. 5. 1924 v Brně, zemřel 11. 11. 2023 v Praze. Tanečník a choreograf.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Miroslav Kůra (*26. května 1924 v Brně) je významný český tanečník a choreograf.Studoval taneční techniku v Brně v baletní škole Ivo Váni Psoty, kterou vedla Psotova sestra L. Kvasnicová a dále Obchodní akademii. Již v roce 1939 se stal členem baletního souboru ve Státním divadle v Brně, angažmá získal v sezóně 1940/1941. Další dva roky působil v německém divadle v Katovicích a sezónu 1943/1944 v Norimberku, kde byl totálně nasazen. Roku 1945 byl jmenován sólistou. Spolupracuje s I. V. Psotou.Předním sólistou baletního souboru Národního divadla v Praze se stal roku 1949. Významný český choreograf Saša Machov vytvořil pro něho mnoho choreografií.Roku 1951 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zařazuje Národní divadlo na program baletní koncert, ve kterém hostuje pár z tehdejšího leningradského Kirovova divadla opery a baletu. Saša Machov doplnil program také o výstupy z Labutího jezera v čele s Miroslavem Kůrou. Nejúspěšnější bylo předposlední sólové vystoupení Kůry. Po skončení si diváci vynutili přídavek. Tehdejší ministr kultury Zdeněk Nejedlý to považoval za protisovětskou provokaci a svolal na druhý den schůzi. Výsledkem bylo rozhodnutí, že Miroslav Kůra měl s okamžitou platností zakázáno účinkování v Národním divadle a byl přeložen na Slovensko. V letech 1951–1953 tedy působí jako sólista a choreograf v Košicích, v následujícím roce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.V sezóně 1955/1956 studoval na Akademii baletního umění Agrippiny Vaganové v Petrohradě (pod vedením Alexandra Puškina). V sezóně 1966/1967 byl šéfem baletu ve Skopji (Makedonie, dříve Jugoslávie).Do Národního divadla v Praze se vrací jako první sólista roku 1954 a pracuje zde až do roku 1964. Jako choreograf se vrací v roce 1973 a od následujícího roku zde působí jako šéf baletu. Na svoji žádost končí šéfování v roce 1978 a působí dále v Národním divadle jako choreograf až do roku 1991. Miroslav Kůra je nejvýznamnějším tanečníkem v celé dosavadní historii českého baletu [zdroj?]. V době své vrcholné výkonnosti patřil k světové interpretační špičce. V roce 1992 obdržel od slavného amerického vydavatelství The Marquis (MacMillan Directory Division) čestné uznání za jeho tvůrčí činnost, úspěšné baletní inscenace a za přispění k celosvětové choreografii. V tvorbě ho ovlivnil hlavně Saša Machov, který akcentoval dramatickou složku interpretace, psychologickou věrnost a dramatickou propracovanost rolí. Miroslav Kůra k tomu ještě připojil vlastní talent a jedinečnou tvůrčí osobnost. Nikdy neměl vymezený svůj obor. Vedle klasických rolí, v jejichž náročných variacích uplatňoval kultivovanou a virtuózní techniku, ztělesňoval úspěšně také charakterní role s osobitými hereckými konturami i vynikajícím způsobem interpretoval burleskní a komediální postavy. Všechny jeho role měly vzácnou přesvědčivost, pravdivost, lidský a estetický rozměr.Repertoár (přes 50 rolí):Vystupoval v dílech jak klasického odkazu v originální verzi, tak i v dílech současných:Labutí jezero, Spící krasavice, Raymonda, Giselle, Romeo a Julie, Spartakus, Othello, Dafnis a Chloe, Petruška, Legenda o lásce, Bachčisarajská fontána, Bolero a mnoho dalších. Choreografie:Svojí choreografickou dráhu nastupuje v roce 1948.Triptych: Rapsódie v modrém, Bolero, Petruška (první choreografie). Miroslav Kůra nastudoval přes 60 titulů. Výrazně přispěl k rozvoji baletu v naší republice. Jako první u nás uvedl baletní představení Giselle v originální verzi podle Mariuse Petipy ve Státním divadle v Brně. Vytvořil mnoho baletních inscenací, tvořil choreografie i pro operní, operetní a činoherní představení. Dále spolupracoval na televizních a filmových dílech jako například Ze života umělce, Víly (filmová adaptace baletu Giselle), Pas de Quatre (filmová adaptace baletu Labutí jezero) a mnoho dalších.Mezi jeho choreografická díla patří:Labutí jezero, Giselle, Spící krasavice, Louskáček, Karneval, Petruška, Coppélia, Popelka, Bolero, Stvoření světa, Radúz a Mahulena, Vášeň, Romeo a Julie, Sedm krasavic, Špalíček, Ur, The Birds a mnoho dalších. V roce 1958 se podílel na programu Laterny magiky při světové výstavě EXPO 58 a spolupracoval s Alfrédem Radokem.Vystupoval a choreografie vytvářel v různých zemích:Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Polsko, Kolumbie, Japonsko a mnoho dalších.Byl manželem tanečnice ND Elišky Slancové a roku 1956 se stal manželem sólistky baletu, která se později věnovala pedagogii a byla baletním mistrem ND Jarmily Manšingrové, se kterou má dceru, choreografku Janu Kůrovou.