Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3152121 obálek a 950676 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Poslední dny
Autor: Bulgakov, Michail Afanas&apos a jevič
Rok: 2000
ISBN: 9788086202808
NKP-CNB: cnb000990800
OCLC Number: (OCoLC)85008415
OKCZID: 110014377
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
BULGAKOV, Michail Afanas‘jevič. Poslední dny: hry. Vyd. 1. Praha: Hynek, 2000. 361 s. Spektrum, sv. 27.
Hodnocení:
4.2 / 5
(26 hlasů)
Anotace
Satirizující divadelní hra popisující tragické vyústění života Alexandra Sergejeviče Puškina. Prostřednictvím režimu nepohodlného romantického básníka se Bulgakov zabývá manipulačními praktikami a intrikami vládnoucího systému, zosobněného nejen tajnou policií. Historické souvislosti ukazuje ve světle zdánlivě soukromé milostné avantýry Puškinovy manželky, čímž vynikají situace, týkající se pravděpodobných okolností básníkovy smrti. Legenda ruské literatury – básník a prozaik Alexandr Sergejevič Puškin je díky Bulgakovově hře představen v podobě, se kterou nebývá příliš často spojován přestože v jeho životě sehrála významnou roli. Puškin byl politicky angažovaným šlechticem, což se také otisklo do osudu tohoto nekonvenčního umělce. Jeho sympatie s děkabristy mu doživotně ztížily společenské postavení a výstřední chování budilo nevoli konvencemi svázaného dvorského prostředí. Bulgakov napsal hru o Puškinově konci v roce svého skonu. V Posledních dnech se soustředil na konflikt, kvůli kterému se Puškin v roce 1837 utkal v souboji s pistolemi s milencem své ženy, a na následky zranění posléze zemřel. Autor, žijící ve stalinské diktatuře, do hry umně vložil konspirační otazník, upozorňující na využití rodinné záležitosti ve prospěch likvidace básníka. Část příběhu se proto odehrává mezi carskými donašeči a špicly. Pozornost je cílena také k bezejmenným zástupcům obyčejného lidu, obdivujících básníka, nejen pro pravdivou a emotivní tvorbu, ale také pro jeho sociální cítění. Bulgakov se ironicky pozastavuje i nad tím, jak nepohodlný může být básník, i když je už mrtvý.
