Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3299929 obálek a 1000634 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Autor: Suldovský, Josef
Rok: 2006
ISBN: 9788090376007
NKP-CNB: cnb001699746
OCLC Number: (OCoLC)124087171
OKCZID: 110258336
Vydání: 1. vyd.
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
SULDOVSKÝ, Josef. Kronika hornictví zemí Koruny české. 1. vyd. Ústí nad Labem: CDL Design, 2006. 397 s.
Hodnocení:
5.0 / 5
(4 hlasů)
Význam publikace Josefa Suldovského Kronika hornictví zemí Koruny české jde shrnout do jediné věty. Je v ní obsaženo všechno důležité, co se v hornictví v průběhu dějin v našich zemích do roku 1989 událo. Je jakýmsi svorníkem klenby, spojující rudné, nerudné a uhelné hornictví v jeden celek. Že se všechno na 400 stran vešlo, je dáno tím, že autor zvolil formu kroniky. Informace jsou heslovité, většina z nich je shrnuta do jedné dvou vět. Rámcem knihy je tak zvaná velká historie, od neolitu, kdy se začaly dobývat křemeny a pazourky, ze kterých se štípaly nejrůznější pěstní klíny. V době bronzové se začal rýžovat v Čechách cín, stříbro a zlato. První mince, zvané duhovky, razili již kolem roku 500 před naším letopočtem Keltové. Další mince, denáry, ale nenechával razit svatý Václav, jak se mnozí historikové domnívali, ale až jeho následovníci, Boleslav I. a Boleslav II. a mince krom Přemyslovců razili také Slavníkovci v Malíně u Kutné Hory. Kapitoly jsou členěny podle jednotlivých panovníků, ožívají první králové, roku 1074 Vratislav II. a roku 1158 Vladislav II., prvním dědičným králem se stává Přemysl Otakar I. v roce 1212, který se stává i kurfiřtem Svaté říše římské, razí brakteáty a roku 1235 je nalezena hrouda zlata cca 2 kg těžká. Neslavnější středověkou měnou byl Pražský groš, od roku 1300 do roku 1305 jich bylo 10 do zlatého dukátu, později se ale tato mince „zlehčovala“, Jan Lucemburský pak razil ze zlata z Jílového florény, ceněnou mincí byly jáchymovské tolary. Mincovnictví, včetně popisů ražeb, sleduje autor až do zavedení papírových peněz.