ABC hudební nauky

Polovina knihy je vlastně „lexikonem notopisu“. Celkově jde o působivé shrnutí obsáhlé problematiky, ale navzdory příslibům srozumitelnosti i laikům, mnohé části jsou po logické i formální stránce tak kostrbaté, že jim nejspíš rozumí jen ti, kteří už stejně vědí. V rámci stručnosti je místy odstraněn kontext (vzniku, existence, použití), takže to co se vykládá, pak laikovy smysl nedává. Spíš než žákovi-samoukovi, kniha poslouží učiteli hudby, coby návod a připomínka k výuce. Část o akustice navázáním na teoretickou fyziku občas kulhá. Myslím, že dokud nic jiného nebylo, nešlo knihu než velebit. Ale pokud si chtěla hrát na lidsky přístupnou učebnici, pak v dalších vydáních měl autor učinit další krok a knihu přepracovat do větší srozumitelnosti, nejlépe se zpětnou vazbou samotných žáků. Po 15-ti letech od prvního vydání se ale stále přetiskává bez výraznějších úprav, což je sice do určité míry známka nepochybné kvality, ale bohužel kvality spíše ustrnulé na vavřínech, než dokonalosti.