Spálená země

Jde o jednu ze dvou nejznámějších knih tohoto autora, které mu v jistých kruzích přinesly určitou popularitu. Dnes bych ji považoval za významnou z hlediska možnosti zpětně se podívat na "specifický" způsob výkladu a popisu událostí. Způsob rozhodně ne objektivní a nestranný. To co by ke knize vždy mělo být dodáno je, že autor je značně kontroverzní - byl členem NSDAP, SA, SS, v roce 1940 mluvčí von Ribbentropa, během války součást propagandy a přímý obhájce holocaustu. Jde o člověka, který unikl odsouzení za válečné zločiny proto, že sám nevraždil, ani k tomu přímo on nevydával rozkazy, ani je sám nevykonával - "jen" to během války podporoval a kryl z celkem vysoké pozice v fašistické mašinerii. Jeho poválečné knihy pak v podstatě glorifikují válečné úspěchy Třetí říše, opomíjejí její zločiny a vše špatné (ať už morálně či funkčně) případně "vhodně" svalují na "neschopnost" několika jednotlivců, kteří za to už v době prvního vydání dávno zaplatili (pověstí i životem).