Oheň proti ohni

Autor s netradiční životní dráhou, je zajímavý také tím, že byl jediným synem malíře A. Muchy a napsal sám scénář pro film Král Králů. Zde předkládá svůj reportážní deník z dob 2. sv. války, kdy působil jako válečný zpravodaj na téměř všech frontách, kromě východní. Jako cíl si vytkl vylíčit zažité bez příkras a zamlčování. Vypravování - plné bizardních zážitků - má často charakter dobrodružného cestopisu, s kontrastem opětovného setkávání se s válečnou realitou. Kniha vyšla v letech 1947,1966,1970. Je v ní uvedena řada skutečností, které se v různých dobách nezmiňovali (Tunisgrad, Bengálský hladomor aj.), ale vytvoření plného obrazu o nich vyžaduje znalost souvislostí, které v knize nejsou uvedeny. Zdá se, že autor situace zachycuje tak, jak se mu prostě v dané době jevily (např. pochvalná zmínka o spojeneckém náletu na Ploješť neuvádí, že 1/3 bombardérů byla sestřelena, další 1/3 se vrátila těžce poškozena a výsledkem bylo jen malé poškození rafinerie). I po letech pozoruhodná kniha.