Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3151204 obálek a 950590 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Autor: Bohuslav Binka
Rok: 2015
ISBN: 9788021078154
NKP-CNB: cnb002698450
OKCZID: 117582220
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
BINKA, Bohuslav. Environmentální organizace v ČR. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 76 s. ISBN 978-80-210-7815-4.
Hodnocení:
4.0 / 5
(3 hlasů)
Studijní pomůcka Environmentální organizace v ČR sleduje tři základní cíle. Prvním je určitá sonda do historie a faktografie dvou významných českých environmentálních hnutí – Hnutí Duha a Nesehnutí. Tato sonda nejen dává určitou představu o specifičnosti českého environmentálního hnutí v porovnání se světem, ale umožňuje navíc i poznat a pochopit vzorce, které se ve vývoji obou hnutí objevovaly a objevují. Druhým cílem je pokus identifikovat základní ideové zdroje dvou českých environmentálních hnutí po roce 1989. V této části naší studijní pomůcky půjde o analýzu konceptů, které výrazným způsobem ovlivnily hlavní představitele (hybatele) vybraných zelených hnutí. Ať již jde o spojení jmen jako E. Goldsmith, A. Naess, H. Librová či J. Keller s Hnutím Duha, či M. Bookchin, K. Warren a J. Keller s Nesehnutím, jedná se o spojení, které vysvětluje hned několik zásadních předělů ve vývoji těchto hnutí a je proto důležitou součástí jejich sebe-pochopení i pochopení. Spojením cíle jedna a dva zároveň nepřímo odpovídáme na otázku, zda jsou, či nejsou vybraná česká environmentální hnutí radikální. Dalším nepřímým cílem celého učebního textu je snaha vzbudit zájem nejenom o české environmentální hnutí a organizace, ale také o kritické (či staršími slovy analytické) myšlení jako způsob vztahování se ke světu. V konečném důsledku totiž nejde především o to, zda myslíme zeleně, modře či rudě, ale zda jsme schopni uvnitř vlastního konceptu světa nacházet slabá místa a naopak si uvědomovat a oceňovat silná místa konceptů, se kterými vnitřně (a třeba i hluboce) nesouhlasíme.