Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3150311 obálek a 950589 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Lidová kultura na Moravě v zrcadle času = Traditional culture in Moravia in the mirror of ages
Autor: Helena Beránková, Hana Dvořáková
ISBN: 9788070285633
OKCZID: 128781479
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
BERÁNKOVÁ, Helena, ed. a DVOŘÁKOVÁ, Hana, ed. Lidová kultura na Moravě v zrcadle času =: Traditional culture in Moravia in the mirror of ages. Překlad Irma CHARVÁTOVÁ. První vydání. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021. 326 stran.
Anotace
Muzea jsou ústavy, na něž země a města s radostí vždy co možná nejvíce peněz obětují, jimiž se cizincům chlubí, jimi lid svůj vychovávají a v nich vkládají vše, co měly a mají krásného v minulosti i v přítomnosti. Začátky valné většiny evropských muzeí jsou spojeny s osvícenskými ideály 19. století zaměřenými na kulturní povznesení širokých vrstev národa. V pozadí jejich vzniku tak vedle snah sběratelských stálo zároveň šíření vzdělanosti. Nejinak tomu bylo v roce 1817 v Brně, kde bylo při Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy zřízeno muzeum nazvané na počest císaře Františka I. Stejně jako jeho bezprostřední vzor – Museum Joanneum (1811) ve Štýrském Hradci v Rakousku – propojovala i brněnská instituce tvorbu sbírek s funkcí osvětovou a vědecko-naučnou. Františkovo muzeum mělo být především podpůrnou složkou výzkumné a vzdělávací práce pro Moravu a Slezsko, neboť nově založený ústav měl přispívat k regionálnímu výzkumu Moravy po přírodovědné a historické stránce. Sekretář společnosti Christian Carl André (1763–1831) pojal zemské muzeum jako ústav, který by prostřednictvím sbírek postihujících historii, přírodu a umění i současnou výrobu dokumentoval charakter země a zá roveň se stal badatelským centrem (Brodesser – Břečka – Mikulka 2002, 9). Podpora vědy byla ve druhém plánu cílena na posílení rozvíjejícího se průmyslu a obchodu, spojení se společností mající vazbu na podnikatelské kruhy tak bylo logické a nevymykalo se dobovému úzu. Zatímco téměř současně za loženému Muzeu království českého v Praze (1818) připadla důležitá role v národním obrození, brněnské muzeum se zjevně přiklánělo ke kulturní a hospodářské politice Vídně (Kalinová 1984, 231).
