Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3152735 obálek a 950729 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Mesmeři : příběh jedné stolní společnosti na Moravě
Autor: Dana Vedra
ISBN: 9788070285916
NKP-CNB: cnb003509867
OKCZID: 128989133
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
VEDRA, Dana. Mesmeři: příběh jedné stolní společnosti na Moravě. Vydání první. Brno: Moravské zemské muzeum, 2023. 101 stran.
Anotace
Hospody, vinárny, šenky, pivnice, hostince, … patřily vždy k charakteristickým rysům české společnosti. Zrodila se zde mnohá kulturní seskupení. Byly zde sepsány slavné, významné texty, jež v mnoha případech představují milníky našich dějin. Zkrátka – ať již chceme či ne, patří do naší národní tradice a mnohem více se zde formovala kultura moderní společnosti než v dobových salónech, jak tomu bylo například v západní Evropě. Židlochovice se proslavily jako místo, kde sídlí lovecký zámek s nádhernými přilehlými oborami, neméně slavný cukrovar. Nachází se zde nepřehlédnutelná dominanta města – most spojující oba břehy Svratky. Nikdy by mě nenapadlo, jak bohatou historii může mít toto malé město. Postupně se mi dařilo odkrývat známá i neznámá fakta z minulosti, které toto území pod rozložitým kopcem Výhonem skrývá. Jedním z nich je i příběh neformálního spolku, jehož členové se nazývali „Mesmeři“. Poprvé jsem na tento název narazila u kronikáře Antonína Flodra, který barvitě popsal v městské kronice svatbu Karla Brabce z roku 1942. Po přečtení celé události, kde se „klub Mesmerů“ vyskytoval čím dál častěji, rostl můj zájem otyto evidentně veselé chlapíky čím dál více. Kdo byli oni Mesmeři? Byl to místní spolek mečířů (dle slova „Messer“)? Či šlo o tajný spolek v době okupace? Kdo se za ním skrýval? Jak je možné, že bylo dovoleno na sklonku dubna 1942, v době snad největšího útlaku v našich novodobých dějinách, takové pompéznosti a okázalosti českého národního uvědomění, mistrně zahalené do obyčejné jihomoravské veselky? Postupně se mi dařilo odkrývat neobyčejně bohatý, pestrobarevný příběh skupiny lidí, jejich osudů, které měly jedno společné – humor, recesi, lásku k vínu a zábavě. Nešlo ale jen o skupinu štamgastů vysedávajících u jednoho stolu. Lidé, hlásící se k tomuto uskupení, vyznávali svobodu názorů, toleranci, své aktivity zaštiťovali dobročinnými účely. Mnozí z nich sloužili nezištně i věcem veřejným, jak se ukáže v následujících kapitolách. Jejich humor byl mužsky zemitý. Pobavil, ale nikdy neurazil. Proto se dodnes mezi pamětníky na tuto společnost vzpomíná jen s úsměvem na rtech.