Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2898355 obálek a 875572 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Registrovat »    Zapomenuté heslo?

Tajemství čínského pokoje



Autor: Lem, Stanisław
Rok: 1999
ISBN: 9788020408266
NKP-CNB: cnb000780865
OCLC Number: (OCoLC)84983778
OKCZID: 110082271
Vydání: Vyd. 1.

Citace (dle ČSN ISO 690):
LEM, Stanisław. Tajemství čínského pokoje. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1999, 199 s. Kolumbus, sv. 151. ISBN 80-204-0826-6.

Hodnocení: 3.7 / 5 (33 hlasů)


Anotace

 

V roce 1964 vydal Stanisław Lem, známý polský autor science fiction, soubor esejů Summa technologiae o vývoji vědy a techniky. V devadesátých letech se ke svému dílu vrací a porovnává své tehdejší prognózy se současným stavem. Neomezuje své úvahy jen informační technologie, ale komplexně se zabývá možnými cestami vývoje civilizace.

Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze



Dostupné zdroje

Městská knihovna v Praze
Můj antikvariát
Databázeknih.cz
Československá bibliografická databáze
KNIHCENTRUM.cz
Antikvariát Avion


Komentáře

myšlenky na budoucnost vždy povzbuzují fantazii a naději, autor ale zároveň tuší i opačný protichůdný vliv computerizace a překotných vědeckých objevů
31.01.2012    Zdroj: SKAT - Souborný katalog

Knihu hodnotím jako zastaralejší, ale zajímavou. Zaujaly mne mj. i úvahy o působení technologií na společnost a jejich vliv na naši svobodu nebo o fantomatice (jeho výraz pro virtuální realitu). Zde si položil otázku zda by mohla být virtuální realita natolik dokonalá, že bychom si ani neuvědomovali, že se v ní právě nacházíme. Naopak s některými názory jsem se úplně neztotožnila. S. Lemovi se například nelíbí rostoucí vliv angličtiny v rámci internetu. Podle mne je však potřeba, aby si lidé rozuměli a mohli sdílet svoje myšlenky globálně a globálně na nich pracovat. Dříve se často stávalo, že různí vědci pracovali na podobných tématech, a protože o sobě nevěděli jejich výzkum byl pomalejší a duplicitní. Například by bylo skvělé kdyby se o svých poznatcích mohl podělit G. J. Mendel a Ch. Darwin apod. Také se narozdíl od Lema na informační povodni (když existují filtry) nedívám negativně. Husí kůže mám spíše z cenzury a nedostatku informací.
11.05.2011    Zdroj: SKAT - Souborný katalog


Přidat komentář a hodnocení

Od: (127.0.0...)