Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3147300 obálek a 949779 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Novokřtěnská, habánská a posthabánská fajáns v Moravském zemském muzeu (1600-1765) = Anabaptist, Haban and post-Haban faience in Moravian Museum (1600-1765)
Autor: Alena Kalinová, Miloš Bartoň
ISBN: 9788070284872
NKP-CNB: cnb002997881
OKCZID: 127906614
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
KALINOVÁ, Alena. Novokřtěnská, habánská a posthabánská fajáns v Moravském zemském muzeu (1600-1765) =: Anabaptist, Haban and post-Haban faience in Moravian Museum (1600-1765). Překlad Miloš BARTOŇ. Brno: Moravské zemské muzeum, 2017. 287 stran.
Anotace
Fajánse v podobě jemné keramiky s oslnivě zářícím, barevně pojednaným povrchem reprezentují významnou součást středoevropského kulturního dědictví, které po sobě zanechali příslušníci náboženské sekty novokřtěnců. Její stoupenci se na Moravě poprvé objevili v roce 1526. Přicházeli v podobě názorově odlišných skupin, mezi nimiž se nakonec prosadili přívrženci tyrolského kazatele Jakuba Huttera, kteří se v moravském prostředí stali převládající novokřtěnskou komunitou. Ideová základna huteritů výrazně poznamenala provozování keramického řemesla, a zejména zhotovování fajánsí, jejichž technicky náročná výroba se ve zdejším prostředí rozvinula v posledním desetiletí 16. století. Po porážce nekatolických stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byli novokřtěnci nuceni svá moravská sídla opustit. Většina z nich se odebrala k spolubratřím na západní Slovensko, kde pokračovala ve výrobní činnosti. Za zhruba jedno století vzniklo množství fajánsových výrobků, které patří k nejvyspělejším produktům tehdejšího uměleckého řemesla. Na základech novokřtěnské tradice se následně na západoslovenském a brzy také na moravském území rozvinula řemeslná výroba fajánsí, jež probíhala až do posledních desetiletí 19. století. Fajánse se tak staly rovněž neoddělitelnou a charakteristickou součástí lidové kultury západního Slovenska i Moravy.
