Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3143412 obálek a 948809 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Historické dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině
Autor: Stanislav Houzar, Vladimír Hrazdil, Pavla Hršelová, Jiří Toman, Lenka Buřivalová, Dagmar Grossmannová, Tereza Hladišová, Jiří Litochleb, Karel Malý, Pavel Škrdla, Jaroslav Šmerda, Petr Vedra, Eva Víšková, Milan Vokáč
ISBN: 9788070285510
NKP-CNB: cnb003392924
OCLC Number: (OCoLC)1329408686
OKCZID: 128748381
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
HOUZAR, Stanislav. Historické dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021. 476 stran.
Anotace
Období vrcholného středověku se na Moravě na přelomu 12. a 13. století vyznačovalo výrazným nárůstem dynamiky rozvoje ve všech odvětvích lidské činnosti. Následujících sto let probíhalo ve znamení podstatných hospodářských změn, srovnatelných snad jen s moderní dobou, zejména s druhou polovinou 20. století. Je to přelomové období proměny českého státu, kdy důležitou úlohu hrály příznivé hospodářsko-společenské podmínky spojené se vznikem měst, rozvojem obchodu a neméně důležitým kolonizačním hnutím. Ruku v ruce s tímto rozvojem se rozvíjela i těžba stříbrných, příp. i zlatých rud na nově objevených ložiscích Českomoravské vrchoviny. Ty se také staly hlavním zdrojem stříbra pro ražbu mincí přemyslovského státu na několik dalších desetiletí. Tento vývoj pokračoval i v první polovině 14. století, aby jej posléze koncem století ukončila celoevropská krize, spojená mj. s velkou morovou epidemií a vrcholící v českých zemích husitskými válkami. Starší literatura věnovaná problematice stříbrorudného a zlatorudného hornictví v tomto prostoru, publikovaná cca do konce 20. století, vycházela z klasických historických prací K. Šternberka, Ch. d’Elverta a J. Kořana. Zmínění autoři zhodnotili množství originálního písemného historického materiálu, převážně z období raného novověku (středověkých listinných materiálů je poskrovnu) a mladších období. Uvedená literatura však částečně, vzhledem k historickému odbornému zaměření autorů, nepodává detailnější informace o konkrétních stříbronosných ložiscích a reálných ekonomických možnostech jejich využívání, závislém na složení zdejších rud.