Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3152128 obálek a 950683 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Autor: Martin Oliva, Tamara Janků, Zdeňka Nerudová, Lada Krutilová, David Joseph Gaul
ISBN: 9788070285688
OKCZID: 128846771
Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz
Citace (dle ČSN ISO 690):
OLIVA, Martin. Těžební krajinou předků: o tajemném podzemí Krumlovského lesa = Mining landscape of our ancestors : on the mysterious underground of "Krumlovský les". První vydání. Brno: Moravské zemské muzeum, 2022. 172 stran.
Pravda je podivnější než fikce. Fikce musí dávat smysl. [Leo Rosten]. Paradoxní motto je samozřejmě jen duchaplným bonmotem, i když v případě podivných zjištění z Krumlovského lesa velmi trefným. Autor učiní samozřejmě všechno pro to, aby dal smysl i pravdě. Najdou se ovšem lidé, kterým ani bezpečně zjištěná fakta, ani navržené pokusy o interpretaci žádný smysl dávat nebudou, i kdyby knížku četli třikrát dokola. Pokud se totiž jednou použije slovo těžba, bude čtenář očekávat úvahy o spotřebě získané komodity, o tom, jak se vytěžený kámen či nástroje z něj vyrobené šířily, za co se směňovaly. Místo toho se dozví, že tu se sice vytěžily tisíce tun rohovce, a také pak zpracovaly, ale nakonec to skoro všechno zůstalo namístě, nahrnulo se zpátky do šachet a do hald. I kdyby se surovina odnášela, mohla by nám vytanout známá anekdota o výrobě párátka v Sovětském svazu hoblováním poraženého stromu, a i ta by čtenáři ve srovnání s jevy v Krumlovském lese připadala slabá. Místo svrchu zmíněných analýz se pak bude dočítat o podzemním světě předků, o nesamozřejmosti zraňování Země, o rituální krajině a o posvátné práci. Pokud budeme na motivace pravěké společnosti nahlížet současnou ekonomistickou retrovizí, nikdy se nedotkneme podstaty. Té se dobereme jen zohledněním sociální psychiky tehdejších lidí, a to i cestou dobré znalosti typického jednání tzv. přírodních národů, jimž byla idea setrvalosti mnohem bližší než idea tzv. pokroku.