Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3152128 obálek a 950683 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Čekání na smrt: rodinný tábor českých Židů v Osvětimi

Autor: Hes, Milan
Rok: 2012
ISBN: 9788074251542
ISBN: 9788072506170
ISBN: 9788074258985
NKP-CNB: cnb002411200
OCLC Number: (OCoLC)820694782
OCLC Number: (ocolc)820694782
OKCZID: 123094008
Vydání: 1. vyd.

Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz

Citace (dle ČSN ISO 690):
HES, Milan. Čekání na smrt: rodinný tábor českých Židů v Osvětimi. 1. vyd. Praha: Epocha, 2012. 125 s., [8] s. obr. příl. Magnetka, sv. 25.

Hodnocení: 4.5 / 5 (105 hlasů)

Digitální objekty

Národní digitální knihovna

(dostupné pouze v této knihovně)

Moravská zemská knihovna v Brně

(dostupné pouze v této knihovně)

Anotace

Upravit anotaci

V září 1943 odjely z Terezína na východ první dva transporty s pěti tisíci židovskými vězni do Osvětimi-Birkenau. Při příjezdu neprošli obvyklou selekcí, ale byli umístěni do zvláštního tábora B IIb, kde „směli” živořit v jakémsi volnějším režimu. Ve svých kmenových listech si však nesli označení Sonderbehandlung, zvláštní zacházení, což znamenalo popravu bez rozsudku. Jednání nacistů s českými Židy v Osvětimi vyvolávalo otazníky. K čemu měl tábor sloužit? Měl představovat jakési alibi pro správu osvětimské "továrny na smrt"? Chtěli nacisté sehrát nové divadlo pro zástupce Červeného kříže, jako se jim podařilo v Terezíně? Jaký byl „rodinnému táboru“ vyměřen čas? Kdy a proč se esesáci rozhodli tento tábor zlikvidovat? Autor využívá svědectví přeživších a líčí nejen každodenní život „rodinného tábora“, ale seznamuje i s jeho výraznými osobnostmi a také popisuje plány na vzpouru, která byla odbojovým hnutím v Osvětimi připravována a do níž měli být zasvěceni i „terezínští vězni“. Tragický příběh měl pochopitelně svůj počátek už v nacistické politice vůči Židům, jež vyplývala z plánů na „konečné řešení židovské otázky“ a v plném rozsahu se uplatňovala i v protektorátu. Vyústil v hromadném vraždění v březnu a červenci roku 1944, kdy ze 17 500 vězňů „rodinného tábora” jich přežilo necelých třináct stovek.

Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz