Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2898355 obálek a 875572 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Film před tabulí: idea školního filmu v prvorepublikovém Československu | |||||||||
|
|
Autor: Česálková, Lucie Digitální objekty
AnotaceTato disertační práce se zabývá procesem institucionalizace školního filmu v Československu, a to na pozadí vývoje myšlenky o vzdělávacím potenciálu filmového média. Práce vycházející primárně z archivních zdrojů a dobových pramenů a literatury mapuje, v jakých etapách a jakým způsobem se v prvorepublikovém Československu hovořilo o možnosti využít film v oblasti vzdělávání, a upozorňuje na klíčové instituce a osobnosti, které debatu na toto téma vedly. Z hlediska mediální praxe navazovalo promítání filmů žákům při vyučování na tradici pořádání přednášek s diapozitivy a praktiky produkce, distribuce i uvádění kulturně-výchovných filmů ve 20. a na přelomu 30. let 20. století, do této koncepce se dále velmi významně promítla zkušenost školského rozhlasu. Práce si všímá všech těchto oblastí a přibližuje klíčové instituce, jež aktivity tohoto typu provozovaly. V případě přednášek s diapozitivy připomíná roli zájmových klubů (Klub čs. turistů atp.) v rámci vzdělávací praxe první republiky. Práce si všímá, že státní orgány (jmenovitě ministerstvo školství a národní osvěty) usilovaly o to, aby se ustavil organizovaný systém produkce, distribuce a využití filmu pro vzdělávací účely, pouze v několika prvních letech po vzniku republiky. Teprve v roce 1936 pak schválily film jako oficiální učební pomůcku. Po celou dobu první republiky tak myšlenka vzdělávat filmem krystalizovala v praxi nezávislého sektoru profesních a zájmových skupin pedagogů, vědců a filmových amatérů nejrůznějšího zaměření. Práce proto upozorňuje na význam Masarykova lidovýchovného ústavu jako instituce, která myšlenku vzdělávání filmem rozvíjela nejaktivněji, a to jak na rovině produkce, distribuce, tak i předvádění. Způsoby programování tzv. kulturních představení Masarykova lidovýchovného ústavu jsou v práci podrobněji rozebrány v porovnání s jinými typy projekcí kulturně-výchovných filmů. Práce upozorňuje na význam dalších spolků (Československé společnosti pro vědeckou kinematografii, skupině Film-Foto Levé Fronty, Pathé-Klubu) v celém procesu. Dlouhodobé pozdržování realizace záměru zavést film přímo do školních tříd práce vysvětluje v závislosti na politických, kulturních i ekonomických okolnostech a poukazuje na skutečnost, že ze stejného ideového a institucionálního zázemí jako plán zavést film do škol vznikly také první koncepce filmového archivu, filmové školy, filmového festivalu, atp. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU Dostupné zdroje
|
| |||||||
