Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2907389 obálek a 877850 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Lesnicko-typologické vymezení, struktura a management přirozených borů a borových doubrav v ČR | |||||||||
|
|
Autor: Mikeska, Miroslav a Vacek, Stanislav Digitální objekty
AnotaceV kapitole Rozbor problematiky je analyzováno rozšíření borů ve světě, v Evropě a v ČR. Je diskutováno pojetí borů a borových doubrav na úrovni fytocenologického a geobiocenologického pojetí. Detailně je dokladováno zařazení borů a borových doubrav v klasifikačním systému biotopů ČR a porovnání s ostatními klasifikacemi. V metodické části je prezentován studovaný materiál – 13 maloplošných zvláště chráněných území, Národní park České Švýcarsko a 4 lokality v PLO 15a, 17 a 18a. Vlastní metodika se opírá o Typologický systém (ÚHÚL Brandýs n. L.). Metodika práce využívá všech dostupných technologií uplatňovaných v lesnicko-typologickém průzkumu ÚHÚL. Dále se uvádí výsledky jednofaktorové analýzy a modelování struktury a vývoje porostů pomocí růstového simulátoru SYBILA. Metodicky jsou použité postupy v souladu s novými poznatky uplatňovanými v lesnické typologii. Přínosem je též podkapitola Biodindikace imisní zátěže pomocí lišejníků. Diskutabilní je použití tzv. „podsouborů lesních typů“, které v současné době nejsou součástí Typologického systému ÚHÚL. Tyto „subkategorie“ edafických kategorií jsou totiž jen obtížně prokazatelné. V podstatě se jedná o odklon od klasického pojetí lesního typu. V kapitole Výsledky jsou prezentovány analýzy 2230 fytocenologických snímků borů a 139 snímků borových doubrav. Dokladovány jsou klasifikace borů různými metodami a techniky mapování. Podrobně jsou na 4 vybraných lokalitách (Třebechovicko, Adršpašsko-teplické skály, CHKO Žďárské vrchy, Třeboňská pánev) prezentovány stanovištní poměry, struktura a vývoj porostů borů a borových doubrav. Součástí monografie jsou zásady managementu a ochrany přírody v borech. Vedle teoretických poznatků je uveden modelový příklad managementu pro NPR Adršpašsko-teplické skály. V kapitole Závěr je diskutováno pojetí měřítka lesnicko-typologického mapování a jeho úskalí zejména při mapování borů v členitém terénu pískovcových skal. Podrobně jsou rozebírána kritéria členění borů a borových doubrav. Monografie rovněž upozorňuje na absenci některých typologických jednotek např. v rámci borových bukových doubrav, borových bučin případně borových jedlin až smrčin. Předností práce je detailní rozbor úskalí mapování segmentů ve skalních městech. Zdůrazňuje se hledisko edafické a fyziognomické. Komplexnost práce dokladují návrhy opatření pomocí modelové predikce porostů ve vazbě na management chráněných území. Využívá se standardních pedologických, fytocenologických a typologických metod včetně aplikace růstového simulátoru jako podkladu pro analýzu vývoje porostů a tvorbu rámcových zásad jejich managementu. Uvedená monografie představuje práci širokého záběru od analýz konkrétních lokalit k metodickým postupům a návrhům managementu včetně případové studie. K dispozici jsou v přílohách podrobné charakteristiky lesních typů s bohatou fotodokumentací a ukázkami mapové dokumentace. Vlastní výstupy pro lesnickou typologii a praktická doporučení pro ochranu přírody jsou formulovány jasně s reálným předpokladem uplatnění. Monografie tak splňuje všechny předpoklady stát se dobře využitelnou pomůckou pro lesnickou a ochranářskou praxi i v procesu vzdělávání. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU Dostupné zdroje
|
| |||||||
