Tři kapitáni I.

Po knize jsem sáhl částečně i v (marné) naději, že zdejší Tři kapitáni budou nějak inspirováni stejnojmennými postavami galaktických hrdinů z kouzelných sci-fi knih Alenčiných dobrodružství, vynikajícího Kira Bulyčova (souvislost ovšem žádná). Příběh který se v knize odvíjí popravdě není moc nápaditý, originální ani struhující. Ani provedení to nevynáší do nebes. Slušné vypravěčské schopnosti autor má, ale ničím neexceluje. Záhy jsem knihu bral jen jako nenáročnou četbu... ale v lenivém, snadno stravitelném tempu se kupodivu objevuje řada hlubších průpovídek, životní mouder a postřehů, které knihu dělají daleko zajímavější. Zvláštní body si pak určitě zaslouží za Ochemuli blátivou (včetně ilustrace), i když její přímé vystoupení v této knize je velmi omezené. Funguje ale asi jako dobré vnadidlo - rád bych věřil, že příběh se teprve rozjíždí a další díly budou lepší.