Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3147189 obálek a 949774 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Registrovat »    Zapomenuté heslo?

Běsi

Autor: Fedor Michajlovič Dostojevskij, Tatjana Hašková, Jaroslav Hulák, Vladimir Karlovič Kantor, Michail Aleksejevič Gavričkov
Rok: 2023
ISBN: 9788088630036
NKP-CNB: cnb003564524
OKCZID: 129178228

Knihovny.cz    Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz

Hodnocení: 4.4 / 5 (576 hlasů)


Další vydání

2., upr. vyd. Rok vydání: 2014
Vyd. tohoto překladu 3., V nakl. Leda 1. Rok vydání: 2008
Vyd. 10., tohoto překladu 3., v NLN 1. Rok vydání: 1996



Anotace

Nové, ilustrované vydání jednoho z vrcholných románů F. M. Dostojevského, považovaného za autorovo „nejtemnější a nejkrutější“ prorocké dílo, je doplněno desítkami původních kreseb proslulého petrohradského malíře a ilustrátora Michaila Gavričkova. Dostojevského předposlední román Běsi, zasazený do fiktivního města carské Rusi ve druhé polovině 19. století, vypráví příběh pokusu o revoluční převrat, jenž vyústí v nekontrolované běsnění a karneval násilí. Bez¬prostřed¬ní inspirací pro zápletku románu byl autorovi známý případ vraždy studenta Ivana Ivanova, kterou zosnoval nihilista, anarchista a re¬volucionář Sergej Něčajev. „Něčajevův případ“ ovšem Dostojevskému posloužil pouze jako východisko k hluboké sondě do politického, sociálního, filozofického a náboženského myšlení jeho doby. Běsi mají zásadní význam jako jeden z klíčů k pochopení ruské společnosti a Ruska vůbec – země posedlé démony, kteří Dostojevského vlast pronásledovali za jeho života a pronásledují ji dodnes… Jak trefně poznamenal S. N. Bulgakov, „Běsi jsou román nikoli o ruské revoluci, nýbrž o nemoci ruské duše“. Naše vydání je doplněno doslovem současného ruského spisovatele a filozofa Vladimira Kantora.


Dostupné zdroje

Přidat komentář a hodnocení