Heger, Hynek Jakub

Autor: Heger, Hynek Jakub
Rok: 1808-1854

Biogr./Hist. údaje: Narozen 5.7.1808 v Poličce, zemřel 11.5.1854 ve Vídni. Univerzitní profesor ve Vídni, těsnopisec - autor českého těsnopisu, literatura z oboru.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Hynek Jakub Heger (5. července 1808 Polička – 11. května 1854 Vídeň), v německé literatuře uváděný jako Ignaz Jacob Heger, byl česko-rakouský těsnopisec, autor první české těsnopisné soustavy.Studoval piaristické gymnázium v Litomyšli, filozofii a práva v Olomouci a právnická studia dokončil ve Vídni. Potom nastoupil do zaměstnání jako praktikant u vídeňského soudu a pracoval i v právních kancelářích. Tam si uvědomil nedokonalost běžného písma, které neumožňovalo psát dostatečně rychle. Začal se proto zajímat o těsnopis a jako nejvhodnější z několika možností vybral roku 1839 soustavu německého vynálezce F. X. Gabelsbergera. Tu potom v následujících letech propagoval do té míry, že sám Gabelsberger jej označil za svého apoštola v Rakousku Nejprve nové písmo s úspěchem vyzkoušel při zápisu schůze lesníků v Brně (1841). V roce 1842 založil ve Vídni těsnopisný ústav. Ten sice neměl kvůli malému zájmu veřejnosti dlouhého trvání, ale Hegerových aktivit si všimla vláda a už o rok později mu nabídla místo mimořádného profesora těsnopisu na vídeňské polytechnice. Roku 1844 zavítal do Prahy, přičemž propagaci mu dělal časopis Česká včela. Na jeho přednášku přišla řada významných obrozenců – Josef Jungmann, Šebestián Hněvkovský, František Ladislav Rieger, Václav Bělský, Josef Franta Šumavský a Jiří Krouský. Poslední dva se stali jeho nadšenými spolupracovníky a následovníky. Roku 1845 přijel do Prahy na další prezentaci, tentokrát v češtině. Spolu s Frantou Šumavským pak zpracoval Soustavu českoslovanského rychlotěsnopisu. Nebyla ale vydána. Přesto je považován za jednoho z prvních, kdo převedl Gabelsbergerovo písmo do cizího jazyka.V roce 1848, se svoláním parlamentu, nastala velká poptávka po zapisovatelích. Heger se stal ředitelem stenografické kanceláře na zasedání říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži a jeho finanční situace se konečně zlepšila. Roku 1849 vydal spis Kurze Anleitung zur Stenographie für die vier slaw. Hauptsprachen (Krátký úvod do těsnopisu pro čtyři hlavní slovanské jazyky – myšleno český, polský, ilyrský a ruský) a založil Ústřední svaz stenografů rakouského císařství ve Vídni. Věnoval se i literární a kaligrafické činnosti, vídeňské státní tiskárně pomohl zhotovit těsnopisné tiskové formy. Později se stal profesorem vídeňské Tereziánské akademie a Josefínského gymnázia. Roku 1852 se účastnil sjezdu stenografů v Mnichově. Jeho zásluhy ocenil jak rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý (pořídil si jeho knihu Stručná mluvnice stenotachygrafie), tak i pruský král Fridrich Vilém IV. (udělil mu medaili Za umění a vědu).Heger zemřel ve Vídni na revmatismus a plicní vodnatelnost. Je pohřben v Matzleinsdorfu, pomník mu vybudoval spolek rakouských těsnopisců. 14. května 1876 se v Poličce konala na jeho počest slavnost, během níž po něm pojmenovali ulici, kde se narodil, a na jeho rodný dům umístili pamětní desku.