Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2891754 obálek a 873249 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Jiruš, Bohuslav | |
|
|
Autor: Jiruš, Bohuslav
Rok: 1841-1901 Rytíř Bohuslav Jiruš (17. října 1841, Praha - 16. listopadu 1901, Praha), český šlechtic, lékař a botanik. Pracoval jako profesor botaniky na univerzitě v Záhřebu a farmakologie v Praze. Jeho odborný zájem se soustředil na farmakologii a jedním z nejznámějších vědeckých děl, které po sobě zanechal, je práce věnovaná rostlinným jedům.Významně přispěl k budování botanických sbírek Musea Království českého, jehož byl krátce i jednatelem. V závěru života se stal dvorním radou.Na přelomu 17. a 18. století se pod hradem Křivoklát usadil rod Jiruschů, zkušených lesníků, který později své příjmení počeštil na Jiruš. Rod se neustále rozvětvoval a v první polovině 19. století se od něj odštěpila „lékařská větev“, z níž pochází Bohuslavův otec Vincenc a strýc Josef. Starší Vincenc prožil většinu života v Praze (a na cestách po Evropě), Josef zůstal v Křivoklátě jako venkovský doktor. Bohuslav Jiruš stejně jako jeho otec Vincenc žil především v Praze, kde se stal v roce 1886 profesorem farmakologie na univerzitě (a také hodně cestoval).Bohuslav zdědil šlechtický titul po svém otci.Svému bratranci Jindřichovi (syn Josefa) pomáhal v péči o Marii Čechovou, sestru Svatopluka Čecha, která trpěla tuberkulózou.Byl po něm pojmenován vyhynylý druh českého cykasu jirušie Jirušova (Jirusia jirusii).Svoji pozůstalost ještě před smrtí rozdělil do dvou souborů, jeden odkázal přímo do sbírek Národního muzea a druhou část uložil do dvou dřevěných beden vyložených pozinkovaným plechem. Tyto bedny nechal je uzavřít a odvézt do depozitáře Národního muzea s nápisem na mosazném štítkum, že se mají otevřít 16. listopadu 2101. Spekulovalo se o tom, že by v bednách mohl být ukryt recept dlouhověkosti, návody k výrobě zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály (silné jedy či smrtící bakterie). Vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek upozornil, že v nich spíše bude běžný mobiliář tehdejšího bytu, popsaného v závěti: „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného… musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují“.tato hypotéza se potvrdila nálezem inventárních seznamů obou beden.Pravnukem Jirušovy sestry Marie byl právník Otakar Motejl. |