Vauban, Sébastien Le Prestre

Autor: Vauban, Sébastien Le Prestre
Rok: 1633-1707
Oblast působnosti: architekti, stavitelé, inženýři, důstojníci, generálové, maršálové, guvernéři

Biogr./Hist. údaje: Francouzský architekt, stavitel, vojenský inženýr, urbanista i esejista. Pocházel z rodiny nižší šlechty. V r. 1651 vstoupil do vojenské služby, od 1653 byl ve službách královské armády Ludvíka XIV., maršálem Francie jmenován v r. 1703. Zaměřen na fortifikační stavby (přes 33 nových pevností a přes 300 zmodernizovaných), zdokonalil systém útoku a obrany. V letech 1668-1707 byl guvernérem v Lille, v letech 1678-1703 generálním komisařem pro opevnění. Byl členem Akademie věd (jejím prezidentem v r. 1701 a 1705).
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Sébastien Le Prestre markýz de Vauban (15. května 1633 – 30. března 1707) byl celého půldruhého století jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. Vaubanův význam v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a jeho osoba se řadí mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie. Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl třicet tři nových pevností a na tři stovky jich zmodernizoval. Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, které se díky jeho iniciativně blížily k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství. Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní. Od vstupu do armády až do výslužby se zúčastnil celkem 48 obléhání, 140 bitev a šarvátek a byl osmkrát raněn. Avšak navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi a požíval královy přízně, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla Projet d'une dixme royale (O králově desátku) upadl na sklonku života v nemilost jak královského dvora, tak i francouzské šlechty a duchovenstva.