Sachs, Nelly

Autor: Sachs, Nelly
Rok: 1891-1970

Biogr./Hist. údaje: Německá spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu v roce 1966. Od roku 1940 žila trvale ve Švédsku.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Nelly Sachsová, vlastním jménem Leonie Sachs (10. prosince 1891 Schöneberg – 12. května 1970 Stockholm) byla německá prozaička, poetka a překladatelka židovského původu. Pocházela ze zámožné rodiny vynálezce a továrníka Williama Sachse a vyrůstala v kultivované asimilované atmosféře vyšších tříd. Když musela na otcův nátlak ukončit svůj milostný vztah k rozvedenému muži, nikdy se nevdala, ale jejich vzájemná korespondence trvala údajně ještě desetiletí. V několika pozdějších básních Sachsové je zmínka o „ženichovi“, který zahynul v koncentračním táboře. Bližšího není nic známo. SvíceSvíce, kterou jsem zažehla pro tebe,se vzduchem hovoří, plamenem blikotá,a voda kane z oka; z hrobu do nebetvůj prach se dovolává věčného života.Jak vzácné setkání ta bídná jizba jímá.Kéž věděla bych, co ty živly značí;to tebe znamenají, vše tebe připomíná,já nemohu nic dělat, je mi jen k pláči.Otec zemřel po delším rakovinovém onemocnění v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci. Sachsové se podařilo spolu s matkou odejít z Německa v květnu 1940 do Švédska za pomoci prince Eugena, bratra švédského krále, doslova na poslední chvíli, když už byl na cestě příkaz k transportu. Dlouhá léta se pak do Německa odmítala vrátit.Sachsovou proslavila působivá báseň O die Schornsteine (Ó komíny) ze sbírky In den Wohnungen des Todes (V příbytcích smrti): O die SchornsteineAuf den sinnreich erdachten Wohnungen des TodesAls Israels Leib zog aufgelöst in RauchDurch die Luft –Als Essenkehrer ihn ein Stern empfingDer schwarz wurdeOder war es ein Sonnenstrahl?Ó komínyna důmyslně vystavěných příbytcích smrtikdyž tělo Izraele rozpuštěné v dýmuputovalo povětřímjako kominík přijala ho hvězdakterá zčernalanebo to byl jen sluneční paprsek?Po válce, v padesátých letech, se Nelly Sachsová seznamuje se základní knihou kabaly Zohar, zažívá nové lyrické vzplanutí, svou tvorbu té doby srovnává s chrlením krve, halucinacemi a se zemětřesením a v jejích básních přibývá biblických motivů. HiobO du Windrose der Qualen!Von Urzeitstürmenin immer andere Richtungen der Unwetter gerissen;noch dein Süden heißt Einsamkeit.Wo du stehst, ist der Nabel der Schmerzen.…JobTy větrná růžice utrpení!Pravěkou bouřístrháván co chvíli v jiný směr nepohody;tvůj jih má dosud jméno samota.Kde stojíš, bolest vrcholí.Oči máš vpadlé hluboko v lebce,jsou jako jeskynní holubi v noci,jež honí poslepu lovci.Hlas ti oněměl,neboť se příliš často ptal Proč.Tvůj hlas šel k červům a rybám.Jobe, tys proplakal veškeré noční bdění,souhvězdí tvojí krve však jednou zastínívšechna vycházející slunce.Její básně a texty vycházely zprvu jen v NDR. Žila s matkou na jihu Stockholmu ve velmi stísněných poměrech v jednopokojovém bytě a dál překládala moderní švédskou lyriku do němčiny. Začala si dopisovat s Paulem Celanem a po nějaké době vyšly konečně dva svazky jejích básní Nikdo neví, jak dál a Útěk a proměna i v západní části Německa. Sama se tam však vracet nechtěla, a když se k tomu po dvaceti letech přece jen u příležitosti převzetí Ceny Annette Drosteové odhodlala, psychicky se zhroutila a nakonec strávila tři roky na nervové klinice. O patnáct let později, v roce 1965, obdržela jako první žena Mírovou cenu německých knihkupců a nakladatelů, což ji opět přimělo k cestě do Frankfurtu nad Mohanem. Teprve v šedesátých, sedmdesátých letech svého života, po utrpení, jehož byla v Evropě svědkem, dospívá k velké lyrice. Její poezie je osobitá, vznikla jakoby mimo čas a prostor, je hluboce filozofická až mystická, metaforicky bohatá a výrazově úsporná.V roce 1966 obdržela Sachsová spolu s Šmuelem J. Agnonem Nobelovu cenu za literaturu. Na její počest uděluje německé město Dortmund každé dva roky literární Cenu Nelly Sachsové (např. v roce 1987 se stal jejím nositelem Milan Kundera)Ve své děkovné řeči, již pronesla v němčině, přečetla báseň napsanou pro tuto příležitost, v níž se říká:An Stelle von Heimathalte ich die Verwandlungen der WeltMísto domova mám proměny světaNávštěvu Izraele v roce 1967 musela ze zdravotních důvodů odřeknout, ale v telegramu se vyslovila pro přijetí Güntera Grasse Svazem spisovatelů v Jeruzalémě. K psychickým problémům a dalším pobytům v ústavech se přidružilo onemocnění rakovinou, kterému nakonec v den pohřbu Paula Celana 12. května 1970 podlehla. Pochována je na židovském hřbitově Norra begravningsplatsen ve Stockholmu, kde leží i Alfred Nobel.Báseň Kdosi přijde je ze sbírky Útěk a proměnaKommt einerKommt einervon fernemit einer Sprachedie vielleicht die Lauteverschließtmit dem Wiehern der Stuteoderdem Piepenjunger Schwarzamselnoderauch wie eine knirschende Sägedie alle Nähe zerschneidet –Kommt einervon fernemit Bewegungen des Hundesodervielleicht der Ratteund es ist Winterso kleide ihn warmkann auch seiner hat Feuer unter den Sohlen(vielleicht ritt erauf einem Meteor)so schilt ihn nichtfalls dein Teppich durchlöchert schreit –Ein Fremder hat immerseine Heimat im Armwie eine Waisefür die er vielleicht nichtsals ein Grab sucht.Přijde člověkPřijde člověkz dálkya bude mluvit řečí v níž možná hláskyjsou zakončenyřehtáním klisennebopípánímmladých černých kosůneboi zvukem skřípavé pilyjež rozřezává vše blízké –Přijde člověkz dálkys pohyby psanebomožná krysya je zimatak ho teple ošaťmůže býtže má na podrážkách oheň(jel možnána meteoru jak na koni)neplísni hobude-li tvůj koberec křičet děrami –Cizinec vždyckychová svůj domovjak sirotkapro něhož možná nehledánic nežli hrob.Kdosi přicházíKdosi přicházízdalekas řečíjež možnáuzavírá zvukyřehtáním klisnyanebopípáním mladých kosůanebotaké jako vrzající pilajež rozřezává všechnu blízkost –Kdosi přicházízdalekas pohyby psanebo snad krysyje zimaproto ho teple oblečmožná má takéoheň pod patami(třeba jelna meteoru)proto ho nehubujkdyž ti propálí koberec –Cizinec ten má vždysvůj domov v rucejako sirotkapro něhož nehledá snad nicnež hrob.Překlad básní Svíce, Job a Kdosi přichází Zlata Kufnerová, překlad básně Přijde člověk Ludvík Kundera.