Wallenberg, Raoul

Autor: Wallenberg, Raoul
Rok: 1912-1947

Biogr./Hist. údaje: Švédský diplomat, zachránce sta tisíc maďarských židů ve druhé světové válce před nacisty, jeho jméno nese současný The Raoul Wallenberg Institute of Human Rights and Humanitarian Law. Pravděpodobně popraven KGB v Moskvě, avšak důkazy o jeho smrti či životě po datu 1947 chybějí.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Raoul Gustav Wallenberg (4. srpna 1912 – 16. července 1947?) byl švédský diplomat a člen vlivné rodiny Wallenbergů. Během druhé světové války působil v Budapešti, kde s velkým osobním nasazením a také za velkého rizika zachránil až 100 000 maďarských Židů před holokaustem, a to mimo jiné vydáváním švédských ochranných pasů.Nacisté v roce 1944 začali pod vedením Adolfa Eichmanna uskutečňovat „konečné řešení“ židovské otázky. Raoul Wallenberg postrádal zkušenosti z diplomatické oblasti, v období druhé světové války však spolupracoval s maďarským obchodníkem Kalmanem Lauerem a měl za sebou několik obchodních cest do Budapešti. Když organizace War Refugee Board hledala vhodného vyslance, který by se mohl v Maďarsku pokusit pomoci ohroženým Židům, volba padla právě na Wallenberga. Byl mu udělen status diplomata a odcestoval na švédské velvyslanectví do Budapešti. Zde zorganizoval efektivní kancelář, která hledala nejrůznější cesty, jak zachránit co nejvíce lidí. Sám Wallenberg dokázal najít odvahu vylézt na železniční vagón a rozdávat ochranné pasy lidem směřujícím do vyhlazovacích táborů. Jednal z vlastní iniciativy, pochopil, že nemůže čekat na schválení seshora, diplomatické cesty byly neúčinné. Wallenberg začal autem stíhat pochody smrti, které mířily k rakouským hranicím. Rozdával lidem oblečení, jídlo, léky a pasy, které jejich majitelům zaručovaly nedotknutelnost.Když se v lednu 1945 dozvěděl o nacistickém plánu na vyhlazení obyvatel budapešťského ghetta, písemně kontaktoval vrchního velitele wehrmachtu v Maďarsku a pohrozil mu trestním stíháním za válečné zločiny po skončení války. Tato akce slavila úspěch, plán na vyhlazení se nerealizoval.Válku bez úhony přežil, 17. ledna 1945 se však v chaotické situaci během obsazování Budapešti pokusil kontaktovat Rudou armádu. V úmyslu měl zajistit u domnělých spojenců pomoc a ochranu pro ghetto, chtěl také navrhnout svůj plán pro poválečnou obnovu Budapešti. Naposledy ho jeho spolupracovníci viděli 17. ledna 1945, jak je odvážen sovětskými vojáky na jejich vojenské velitelství v Debrecínu. Poté byl však zatčen a jako možný americký špión (mj. kvůli jeho studiu na univerzitě Michiganu) odvezen do Sovětského svazu, kde zřejmě 16. července 1947 zemřel. Jeho úmrtí nicméně nebylo nikdy oficiálně potvrzeno a někteří vězni propuštění ze sibiřských gulagů tvrdí, že muže odpovídajícího jeho popisu viděli ještě v 80. letech. V roce 2001 mezinárodní komise sestavená ke zjištění Wallenbergova osudu nedospěla k žádným výsledkům.Více než 30 let po skončení války byl Raoul Wallenberg oceněn několika státy, mimo jiné jako Spravedlivý mezi národy či čestným občanstvím USA, Kanady a Izraele. Docela podrobně se případem Raoula Wallenberga zabýval v knize Alana Levyho Simon Wiesenthal a jeho případy samotný Wiesenthal, který po Raoulovi pátral na prosbu jeho matky.