Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2893647 obálek a 874269 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Registrovat »    Zapomenuté heslo?

Čubrilović, Vasa

Nahlásit porušení duševního vlastnictví, nebo práva na ochranu soukromí.

Autor: Čubrilović, Vasa
Rok: 1897-1990

Biogr./Hist. údaje: Srbský historik, politik, vysokoškolský pedagog.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Vasa Čubrilović

Prof. Dr. Vaso Čubrilović (v srbské cyrilici Васо Чубриловић, 14. ledna 1897, Bosanska Gradiška - 11. června 1990 Bělehrad) byl srbský student, který se účastnil Atentátu na Františka Fedrinanda, později akademik, historik a kritik poměrů v Srbsku, potažmo Jugoslávii. V době atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu mu bylo teprve 17 let, a tak i přestože byl souzen, nemohl nad ním být vynesen trest smrti. V meziválečném období vystudoval historii na Bělehradské univerzitě. Spolu s několika dalšími akademiky založil v srbské metropoli organizaci Srbský kulturní klub, která byla později považována za klíčové nacionalistické sdružení.Před koncem druhé světové války sepsal memorandum s názvem "Problém menšin v nové Jugoslávii", ve které požadoval odsunutí všech menšin (především Maďarů a Albánců; ale také Italů, Němců, Rumunů) z území státu. Čubrilović však nepřišel s novými myšlenkami, neboť zájem o vysídlení menšin demonstroval již nedlouho po vzniku Srbského kulturního klubu, a to v roce 1937, v textu "Vyhnání Albánců" (Isterivanje Arnauta). Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. V dočasné jugoslávské vládě zastával pozici ministra zemědělství 1945-46, později se stal ministrem lesnictví v letech 1946-50. Po osvobození Bělehradu byl děkanem filozofické fakulty Bělehradské univerzity, později tam také přednášel na oboru historie. Roku 1970 založil Balkanologický institut. Zemřel v roce 1990 v Bělehradě, jako poslední účastník Atentátu na Františka Fedrinanda.

Pro přidání, nebo úpravu fotografie autora se prosím přihlaste: