Douglass, Frederick

Autor: Douglass, Frederick
Rok: 1818-1895

Biogr./Hist. údaje: Americký politik a reformátor, bojovník za práva žen, usiloval o zrušení otroctví.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Frederick Douglass, původním jménem Frederick Augustus Washington Bailey (1818–20. února 1895), byl americký sociální reformátor, řečník, spisovatel a politik. Poté, co uprchl z otroctví, se stal jednou z vůdčích osobností amerického abolicionistického hnutí. Proslavil se především svým řečnickým uměním a svými spisy, ve kterých ostře kritizoval otroctví. Stal se živoucím důkazem toto, že byli otrokáři na omylu, když tvrdili, že otroci nejsou natolik inteligentní, aby se mohli stát nezávislými americkými občany. Mnozí nemohli uvěřit tomu, že tak velkolepý řečník byl dříve otrokem.Douglass napsal několik autobiografických knih. Obzvlášť významné pro abolicionistické hnutí je jeho Narrative of the Life of Frederick Douglass, an American Slave (Vyprávění o životě Fredericka Douglasse, amerického otroka), které vyšlo v roce 1845 a ve kterém Douglass výmluvně popisuje své zážitky z otroctví. Napsal ještě další dvě autobiografie. Ta poslední, nazvaná Life and Times of Frederick Douglass (Život a okamžiky Fredericka Douglasse), vyšla v roce 1881. Douglass v ní pokrývá události, které se staly během americké občanské války a po ní. I po válce se tento muž aktivně podílí na boji za Ameriku – „zemi svobodných“. Aktivně také podporuje boj za volební právo žen. Bez svého souhlasu se stal prvním Afroameričanem, který byl nominován na funkci viceprezidenta USA, ovšem jen za nepříliš významnou Equal Rights Party (Stranu rovných práv). Douglass zastával několik politických funkcí. Založil a v letech 1847–1851 vedl abolicionistické noviny The North Star (Severní hvězda). Později je přejmenoval na Frederick Douglass' Paper (Noviny Fredericka Douglasse).Celý svůj život Douglass pevně věřil v rovnost všech lidí, ať už černých, žen, indiánů nebo imigrantů. Často bývá citován jeho výrok: „Kvůli správné věci bych se spojil s kýmkoliv, pro nesprávnou bych se však nespojil s nikým.“ Jeho životu je věnován film Glory z roku 1989, kde ho ztvárnil Raymond St. Jacques.